Zpět | Pozemní stavitelství - 1. ročník
Zakládání staveb
Zakládání staveb je obor, který se zabývá návrhem a posouzením základové konstrukce objektu.
Tvar a konstrukční uspořádání základových konstrukcí jsou ovlivněny zejména konstrukčním systémem zakládané stavby a kvalitou základové zeminy.
Rozdělení základových konstrukcí
Plošné základy - přenáší zatížení do podloží přes větší základovou plochu
- základové pásy - se používají pod stěny a ŽB sloupy (materiál: lomový kámen, PB a ŽB)
- základové patky - se navrhují pod sloupy z PB a ŽB (materiál: PB nebo ŽB)
- základové rošty - se používají pod ŽB sloupový systém (materiál: ŽB)
- základové desky - se mohou používat jak pod stěny tak pod sloupy (materiál: ŽB)
Hlubinné základy - se používají v případě, kdy únosná vrstva je ve velké hloubce
- piloty -mohou být dřevěné, z PB nebo ŽB
- šachtové pilíře - jsou to piloty o průměru větším než 600 mm
- studně
- kesony - se používají pro zakládání pod hladinou vody
Hloubka založení plošného základu
Nezámrznou hloubkou označujeme takovou hloubku pod povrchem, o které bezpečně víme, že v ní zemina již nepromrzne.
U základů na úrovni upraveného terénu je nezámrzná hloubka stanovena podle druhu zeminy takto:
- u běžných základových půd (hlinitopísčité a písčitohlinité) na 800 mm
- u jílovitohlinitých půd na 1000 mm
- u smrštivých jílů na 1400 mm
Pokud jsou základy až pod úrovní podzemního podlaží, bude postačovat hloubka založení okolo 600 mm.
Pokud statický výpočet stanový hloubku větší, musíme se mu podřídit a navrhnout hloubku větší.